U sadu

Tak, a máme tu další skoro legendu mezi pražskými hospodami. Není divu, že se nachází opět na Žižkově, nedaleko vysílače. Pokud jste tu, byť jen jednou, byli, není potřeba dalších slov, protože je takřka nemožné na tuto hospodu zapomenout. Pokud patříte mezi tu menšinu, co tu nikdy nebyla (patrně proto, že nejste z Prahy, jinak by to muselo být tím, že vůbec nechodíte na pivo, a to potom nevím, co na těchto stránkách děláte), pak čtěte dál.

Možná by se dalo napsat, že se jedná o klasickou hospu. Nicméně já mám pocit, že se to napsat nedá. Proč? Vemte si třeba výzdobu: je vcelku běžné, že si v hospodě vyzdobí stěny starými předmity (rádia a tak). Nikde jsem to ale neviděl v takovém rozsahu a rozmanitosti. Posuďte sami: staré cedule, rádia, mlýnky na maso, hodiny, brusle, šicí stroje, lampy, tašky, plynový masky, zvětšováky, lyže, cedníky, plácačky na koberce, barometry, helmy na motorku atd. atd. Vyjmenoval jsem slabou pětinu. Zdi přes tyto propriety takřka nejsou vidět a je zabraná i celkem solidní část stropu. V místnosti s automaty je zas výzdoba ve stylu komunistické éry atd.

Co se týče cen, je tu trošku dráž, než je na Žižkově zvykem (ne zase o moc), což je patrně daň za popularitu a atmosféru hospody. Faktem je, že pokud se dá na něco U sadu stěžovat, pak je to skutečnost, že je tu v exponovaných časech, jako je pátek večer, téměř nemožné sehnat místo. Prostě známá knajpa, se vším co k tomu patří.

Celkově ale nelze než doporučit.