Staročeská krčma

Tak nevím jak začít... Tak třeba takhle: už jsem v životě viděl hodně hospod, restaurací apod., které se snažily být stylové (znáte to: mexická restaurace, hanácká restaurace, vesmírná restaurace, ... no a nebo třeba staročeská krčma). Některým se to podařilo lépe, některým hůře, ale pokud byla někde atmosféra vystižena dokonale, pak je to ve Staročeské krčmě v Dejvicích. Přitom když půjdete kolem, tak si možná ani nevšimnete, že jdete kolem hospody. Na rohu domu, v kterém krčma sídlí je pouze nenápadná cedule, dovnitř není skoro vidět, no a ta cedule vypadá spíš jak vývěska nějakého bufetu, než jako místa, které je naprosto super.

Takže v případě, že místo správně lokalizujete, nenecháte se odradit nevzhlednou bufetovou cedulí nad vchodem, a otevřete dveře dovnitř, už vás překvapí pouze kladné vlastnosti (tedy pokud se předem připravíte na skutečnost, že se jedná stupínek dražší záležitost: pivo za dvacku... ale na straně druhé je ten Pilsner vynikající, mňam!).

Po již zmíněném otevření vchodových dveří se ocitnete na schůdkách, ze kterých uvidíte poměrni veliké ohniště s roštem, což je asi hlavní atrakce podniku. Musíte proto počítat, že trošku nasáknete kouřem jako u táboráku, ale digestoř jede na plný výkon a celkem slušně odsává kouř, jenom když budete sedět obzvláště blízko ohniště, tak se muže stát, že vás trošku budou štípat oči, ale to opravdu jen výjimečně u výjimečně citlivých jednotlivců.

Kromě ohniště je tu ještě asi 5 stolů, takže zasedneme a po obdržení jídelního lístku ho začneme studovat. Nutno říct, že když vidíte jak se na ohni připravuje maso pro někoho jiného (a že to nejsou malé porce), tak je opravdu velmi těžké odolat a nedát si něco. Voní, vypadá i chutná to tu náramně.

Když už nějakou tu chvilku sedíte v přítmí hospůdky, jen za svitu svíček, začnete si prohlížet, kam jste to vlastně vlezli. Prostředí je opravdu stylové - i odvodní roura od digestoře je cudně ukryta pod pytlovinou, kterou je pobita. Železné svícny na stropě, nebo úhledně poskládané špalky dřeva se taky tváří, jako by tu byly už od středoviku (kdy na místě dnešní krčmy bylo nejspíš pole či les). Když ovšem očima bloudíte ještě chvíli, začnete si uvědomovat jednu věc: něco vám tu chybí. A nakonec na to přijdete: nejsou tu světla. Ne že by nebyla zavedená elektřina, to zase ne, ale opravdu jsem nenašel ani jedinou, byť skrytou žárovku. Tak tomu, pánové, říkám dotažení atmosféry k dokonalosti. Je to sice maličkost, ale celkem mě fascinovala. Jen jsem si říkal, že bych tu nechtěl dělat uklízečku. Asi si musí nosit nějaký externí světlomet, protože jinak by tu nic neviděla.

No nic. Pojedli jsme, popili (některým medovina trošku stoupla do hlavy), a je čas jít... ehm teda vynést závěrečný ortel: nebudu skrývat, že jsem z této hospody byl nadšený. Pokud překousnete fakt, že se jedná o mírně dražší podnik (naprosto oduvodněně, stojí za to), který je pro někoho možná trošku z ruky (i když dojet na Dejvickou metrem trvá z centra cca 10 minut), mužeme se už těšit jen ze samých kladů: naprosto stylové prostředí, super obsluha, výborné jídlo a pití, vuně ohně a připravovaných pokrmů... co víc si tak človik může přát.

P. S.: pokud by vás sem chtělo jít víc, není od věci si rezervovat místo, protože, ačkoliv se tu u nějakého stolu většinou najde místo pro jednoho až dva lidi, je tu většinou poměrně plno. Ale ono se není čemu divit.