Olšovec

Pokud se někde v dost velikém okolí Jedovnic někoho zeptáte, kde se dá dobře najíst, na 99% vám bude doporučena restaurace Olšovec. To okolí je dokonce tak veliké, že první, kdo nám Olšovec doporučili, byli Ostraváci. Musím říct, že i když jsem věřil, že tu asi vaří dobře, když to všichni tak chválí, tak jsem opravdu nečekal to, s čím jsem se setkal. Pravda, není úplně nejlehčí najít místo k sezení, ale určitě se vyplatí projevit trochu trpělivosti a na místo si počkat...

Pokud tedy máte štěstí nebo trpělivost a sednete si, dostanete do ruky jídelní lístek, ve kterém najdete opravdu bohatou nabídku jídel, ale kde až na místní názvosloví a několik specialit nenarazíte na nic super překvapujícího. Já osobně jsem si dal vůbec jedno z nejdražších jídel, které tu vedou: Jedovnický řízek s pečenými moravskými bramborami. Pokud dobře počítám celkem 107 Kč. Musím říct, že kdykoliv si v jídelním lístku přečtu název jídla a za ním se objeví slovo obloha, tak se neubráním úšklebku: většinou to dopadá tak, že aby talíř nevypadal příliš prázdný, nastrouhá kuchař na talío čtvrt kila mrkve a nakrájí tři plátky okurky, vše podpořeno listem hlávkového salátu... No tak tady to vypadá přesně opačně.

Takže co se schovávalo za výše uvedeným jídlem: Začněme u brambor. Jedná se o brambory nakrájené na plátky, se solí kmínem, majoránkou a hlavni česnekem, to vše pečené v troubi. Samy osobě jsou naprosto vynikající a je jich fakt hromada. Obloha se skládala snad z pěti druhů výborně ochuceného zelí, hrášku a mnoho dalšího (a pokud si dobře vzpomínám, tak žádná mrkev). Nejsem si jistý, ale pokud tomu tak bylo, tak to je další plus Prostě samotná obloha by se někde jinde celkem dobře uživila jako plnohodnotný salát za nějakých 30 nebo 50 korun. A teď k masu. V jídelníčku je napsáno, že to má vážit 150 gramu. Možná, že maso samotné 150 gramu opravdu vážilo, ale porce se neskládala jenom z masa. Na mase bylo hromada žampiónu s výbornou omáčkou, to vše zapečeno sýrem a šunkou a navrchu byl ješti jeden syrový žloutek. Vše dohromady to vážilo přinejmenším 300 nebo 400 gramů. Pokud mě znáte, tak víte, že jsem schopný sníst na co přijdu. S tímto jídlem jsem ale doopravdy problémy, abych tu horu snědl. Pravda, nakonec jsem zvítězil, ale jenom proto, že mi hlavou projela myšlenka "přece jim to tady nenechám!" a po jídle jsem se ještě dlouho nemohl hýbat.

Dobře, tohle byl popis jídla nejdražšího. Pravda, to co dostanete je za stovku skoro zadarmo, ale dejme tomu. Co tedy nižší cenová kategorie? Moje Janička je velkou milovnicí zelí, a proto se rozhodla sáhnout po jídle za necelou padesátikorunu, údajně dvousetgramové moravské baště. Na talíři jí donesli asi kilo potravin, které obsahovaly zelí, čtyoi obrovské bramborové knedlíky plniné uzeným masem, na tom opečený špekáček, opečená cibulka. Podle jejího vyjádření to bylo skvělé, nicméně snědla jenom něco víc než polovinu, protože toho bylo víc než dost.

Olšovec je rozdělený na v podstatě tři části. V první je především hospoda, kde se točí pivo, druhá část je kuřácká jídelna, třetí je nekuřácká, takže není problém, když sem chce nikdo jít s dětmi. Prostořdí je velmi pěkné, obsluha příjemná, záchody čisté...