Ne že bych každý den pojídal k večeři steak wagyu, ale jsa, řekněme, střední vrstvou (no dobře, s těmi přechodníky už raději končím), odvykl jsem si nakupovat gothaj a junior a k sýru sýrového typu jsem nenašel cestu nikdy. Navíc rád vařím a tudíž se snažím pokud možno kupovat slušné suroviny. Na stranu druhou se mi nechce jezdit 80 kilometrů daleko, abych udělal běžný nákup.
Jak z toho ven? Bohužel, tento článeček nebsahuje happy end - jedná se spíš o můj povzdech nad poněkud neutěšenou situací plus malou sondu, jak to máte vy.
Není řetězec jako řetězec
Zaměřme se na ochodní řetězce. Ty mají své pobočky prakticky všude. V Kutné Hoře se jmenovitě jedná o Kaufland, Albert, Billu a Penny Market. Kaufland a Albert mám ve vyloženě dochozí vzdálenosti (tedy Penny Market taky, ale to už je opravdu extrém, české diskonty ani nepovažuji za hodné hodnocení).
Chcete-li koupit džus, hermelín, nebo jogurt, ještě to není tak hrozné. Pravda, nabídka je díky velikosti obchodů poněkud menší než ve velkých hypermarketech, nicméně vzcelku OK. Horší to je, pokud chcete koupit čerstvou zeleninu či maso.
V Kauflandu pro jistotu mají veškerou zeleninu 2. jakosti, v Albertu je to, co se kvality týče, o něco lepší, byť sortiment není nejširší. Máte-li ovšem štěstí, dají se tu koupit i čerstvé bylinky (včera jsem ale třeba zrovna štěstí neměl - měli pouze meduňku a mátu) či listový špenát. Co se masa týče, je situace opravdu zoufalá. Maso je k dispozici pouze balené a bohatost nabídky nutí nakupujícího brát co je, nikoliv co by chtěl vařit. (Nabídka je v tomto ohledu kupodivu o drobek lepší v diskontu Kaufland).
Na tomto místě je potřeba zmínit fakt, že řetězce mají evidentně různé strategie zásobování maloměstských a velkoměstských prodejen, protože zde najdete v obchodech stejných značek mnohem více levných výrobků na úkor výrobků stadardních a prémiových.
V KH je tedy jednookým králem Albert, následovaný Billou. Kaufland má výhodu v nabídce "lahůdek" - je tu totiž pult externí firmy, kde se dá koupit lepší salám či sýr, bohužel klasické maso je poměrně nedostatkovým zbožím.
Jedeme dál
Nedá se nic dělat, občas chce člověk vybírat z širší nabídky a tak nezbývá než nastartovat prskolet a vyrazit za hranice města. Určitou naději by mohl skýtat kolínské Tesco, které už splňuje velikostně charakter středně velkého hypermarketu. Bohužel, od té doby, co Tesco začalo aplikovat geniální strategii vlastního doplňování zboží (tj. bez použití doplňovačů od dodavatelů), vypadají jeho obchody jako ukrajinský obchod po náletu kobylek. Prázdné regály, nabídka podprůměrná. Ani před Vánocemi zde nedostanete čerstvého lososa a pokud chvíli (jako já) váháte, nakonec ani baleného.
Pokud člověk tedy chce opravdu udělat pořádný nákup kvalitního zboží, nezbývá mu nakonec, než se vydat na výše zmíněný výlet směrem Praha nebo Pardubice. Neabsolvuji ho často, ale když už, připadám si skoro jako československý turista v lednu 1990 při návštěvě Západního Berlína.
Jde to, ale dře to
Ani pořádně nepřekročíte hranice Prahy a na už Černém Mostě vidíte, jak by to mohlo vypadat. Ne že bych byl nějak vydřený z olbřímích nákupních center, které jsou svými rozměry poněkud děsivé, ovšem i tu se najdou obchody, které ještě nesklouzli k jediné strategii a to té cenové. Jmenovitě se jedná o Globus a Makro.
Makro se za posledních několik let zlepšilo naprosto ďábelsky - nejrůznější steaky, mořské potvory, exotické sýry, nejpodivnější druhy ovoce, široká nabídka vín... Dříve byl tento řetězec zaměřen spíše tak, jako dnes drtivá většina ostatních - tj. na cenu. Jak je na tom Makro cenově dnes nejsem schopen posoudit, ale nabídkou se vyšplhalo opravdu na špici.
Ne každý je ovšem podnikatel (živnostník) a tudíž mu jsou brány Makra uzavřené. Stačí ovšem přejít silnici a zamířit do Globusu (Globu ?). I zde najdete excelentní nabídku všeho možného (dle referencí ostatních za poněkud vyšší cenu) a například jejich klobásky mohou s klidem konkurovat klobásám domácím (alespoň chuťově - zdá se sice, že do nich dávají opravdu maso, ale u výroby jsem nikdy nestál, takže ruku do ohně za ně dát nemůžu).
Řešení nebo cesta do pekel?
Otázkou ovšem zůstává, jestli strategie Makra a Globusu (a částečně dejme tomu Intersparu) je tím pravým ořechovým. O podobný přístup se kdysi pokoušela Delvita a kde je jí konec. Stala se z ní s trochou shovívavosti nanejvýš průměrná Billa. Přesto mi nezbývá, než výše zmíněným řetězcům pogratulovat a držet palce, aby nastoupený trend udžely. Ale je otázka jak dlouho jim to vydrží. Není na pováženou, že "obchody roku" se stávají Lidl či Tesco?
Místo závěru
Záměrně se zabývám pouze řetězci, protože ty můžeme porovnávat všichni. Samozřejmě se slzou v oku vzpomínám, jak jsme měli v Nuslích tři soukromé řezníky na 100 metrech a všichni nabízeli maso v rozmezí dobré až výborné. Toto je ovšem oblast tak místně specifická, že se do tohoto textu nevejde a kdo ví, možná se ji budu věnovat jindy.
A jak to máte vy? Máte svůj oblíbený řetězec? Nazvedla vás má přezíravost k diskontům? Myslíte si, že Makro či Globus je jen nafouklá bublina? Budu jen rád, pokud tu zanecháte svůj názor.
PS: Věřte nebo ne, ale toto opravdu NENÍ marketingový článek objednaný nějakým z chválených obchodů, pouze mé soukromé povzdechnutí...
PPS: V související anketě chybí Makro - to proto, že se přece jen jedná o trošku jiný typ obchodu, kam každý nemůže. Škoda.